ČESKÉ ŠPERKY MAJÍ SVĚTOVÉ OCENĚNÍ

Daniela Komatović

Kameny vybírám podle energie, kterou jim vtiskla sama příroda

Jaký jste měla vztah ke šperkům, než jste je sama začala navrhovat? Baví vás móda, zdobila jste se vždy ráda?

Módu mám ráda, i když módním trendům příliš nepodléhám. Držím se dlouhá léta jednoho stylu, který pouze lehce oživuji například aktuálními barvami. Lásku ke šperkům, módě a líčení na mě přenesla v útlém dětství už má matka, která vždy pečlivě dbala o svůj vzhled. Ráda se zdobím a ráda chodím upravená.

Váš profesní záběr je poměrně široký, věnujete se grafickému designu, malbě, makro fotografii, děláte návrhy interiérů, navrhujete šperky – jak jste se ke šperkům vlastně dostala?

K navrhování šperků a vůbec i k lásce ke drahým kamenům, které ve svých špercích používám, mě přivedl hlavně můj manžel, profesionální gemolog. Miluju design a originální šperky, kterými bych se ráda zdobila, mi chyběly. Tak jsem si je nejprve pro své vlastní potřeby začala navrhovat sama. To bylo zhruba před třemi lety. Mých šperků si začalo vší- mat okolí a následně přišly první objednávky.

Gratulujeme k výjimečnému mezinárodnímu ocenění A’ Design Award and Competition z Milána za vaši originální kolekci šperků ‚Eye To The Soul‘. Takovýto obrovský úspěch přišel poměrně krátce po vzniku vaší vlastní značky. Jak se to přihodilo?

Mých šperků si všimli sami organizátoři soutěže na londýnské platformě Not Just A Lable, která před- stavuje designéry z celého světa. Myslím si, že o úspěchu nějakého šperku rozhoduje více faktorů. Zajímavý, ale přitom funkční tvar, zpracování, samotná idea a v případě mých šperků také multi- funkčnost, kdy prsten může být i přívěsek díky tvaru oka, kterým jsem se nechala inspirovat v egyptské mytologii a který mu propůjčuje funkci ochranného talismanu. Jistě porotu zaujalo i poněkud riskantní atypické fasování safírů, které jsem zvolila.

Otevřela vám výhra v této soutěži dveře k dal- šímu uplatnění v oboru, například k nějakým novým projektům?

Bezesporu, snad každý týden dostávám z různých koutů světa nějaké pozvánky na výstavy, prezentace a případné spolupráce. Musím ale přiznat, že žádná z nich zatím nebyla natolik zajímavá, abych ji vy- měnila za svou svobodu a nezávislost, která je pro mě coby umělce absolutně nepostradatelná. Naštěstí mám více poptávek, než je zatím nabídka, takže si na nedostatek zakázek určitě nemohu stěžovat.

A získaly si vás šperky natolik, že se jim budete věnovat už napořád? Jaké nyní máte se značkou ‚by Daniela Komatović‘ plány?

Určitě se tomu budu věnovat i nadále, mám řadu nápadů na zajímavé šperky, které chci realizovat. A spoustu fanoušků, kteří obdivují mou práci a jež inspiruji, jak sami říkají, a to mi dává vítr do plachet. Navíc mě také oslovilo několik předních zlatnictví z Londýna, Norska, Německa, Dubaje, Hongkon- gu, Singapuru či Austrálie, která mají zájem o můj brand. Tento rok mě čeká opravdu hodně práce, na kterou se ale upřímně těším.

Vaše šperky jsou ze zlata, používáte drahé kameny, brilianty a perly. Podle čeho si kameny vybíráte? Čím vás oslovují – barvou, energií nebo stylem práce?

Energií, kterou jim vdechla sama příroda. Baví mě na nich i ta unikátnost. Nikdy nemůžete najít dvě identické perly nebo dva identické kameny. Miluji zářivé barvy safírů, které se v přírodě vysky- tují snad ve všech možných odstínech. Uklidňující zelenou barvu smaragdu a noblesu téměř nezniči- telných diamantů, které v historii spolu s perlami sehrály velkou úlohu.

Který kámen máte vy sama nejraději? A bylo to tak ‚odjakživa‘ – nebo vás oslovil až časem, když jste šperky sama začala navrhovat?

Odjakživa mám nejraději perly a smaragdy a později k nim přibyly i černé diamanty.

Jak si vybíráte šperky pro sebe? A stane se ještě, že jako návrhářka nějaký šperk třeba od manžela dostanete jako překvapení?

Já už nosím šperky pouze ze své produkce. Manžel mne občas obdaruje nějakým krásným kamenem, který si nechám usadit do některého ze svých mo- delů. Musím neskromně přiznat, že i já jsem svým šperkům víceméně propadla a už bych asi jiný šperk než svůj nenosila.

Žijete střídavě v Praze a v Bělehradě. Kde se vám lépe tvoří či které z těchto dvou prostředí je pro vás inspirativnější?

Inspirativnější je pro mě Srbsko a jeho atmosféra nabitá energií, sluncem a lidskou vřelostí. V Praze si zase užívám více kultury, kterou toto město nabízí, pořádku, přátel a rodiny.

Věnujete se kromě toho také charitě, konkrétně dětem s nelehkým osudem, se kterými jste se v Bělehradě setkala. Toto téma si vás samo našlo, nebo jak jste se k němu dostala?

Víceméně ano. V Srbsku je humanitární činnost teprve v začátcích, lidé tam zatím ješte nevnímají pomoc slabším jako každodenní přirozenou součást jejich života. Mně přijde spíše nepřirozené nepomo- ci, pokud mohu. U nás je situace ohodně lepší, lidé se pomáhat snaží, i když důvody jsou někdy různé.

Na co se od vás můžeme ještě těšit? Když už jste pronikla do oboru šperků, neláká vás třeba i módní návrhářství?

Láká a nevylučuji to. Jen musím ve svém totálně nabitém dni najít ještě trochu času. Především bych se ale chtěla trochu seriózněji věnovat malířství, mé vášni… Právě děti s nelehkým osudem jsou přitom mým tématem. Musím dokončit několik rozdělaných pláten, a ucelit tak jednu zajímavou výstavu na toto téma.

Originální článek naleznete zde nebo v březnovém vydání časopisu L’amour, Česká republika, březen 2018.